Kulturní památkou byl prohlášen Ministerstvem kultury České republiky ke dni 14. 8. 2000, tedy již podle tzv. památkového zákona – zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Jeho jedinečné číslo v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky je 50497/7-8896.
Klasicistní měšťanský dům z přelomu 18. a 19. století na starších základech v centru bývalého židovského města, s poměrně dobře dochovanou dispozicí a interiérem s klenbami, černou kuchyní a původními kovářskými prvky i kováním. Jedná se o jednopatrový, řadový, měšťanský dům s klasickou osovou dispozicí. Na prostřední osu je umístěn vstupní portál, ukončený stlačeným obloukem, zvýrazněný jednoduchým ostěním v omítce. V přízemí po stranách vstupní brány jsou vždy dvě okenní osy, v patře pět okenních os. Kolem oken jsou pravoúhlé profilované šambrány (štukové orámování okenních otvorů), parapetní i nadokenní římsy. Pásová (kordonová) římsa odděluje přízemí od patra. Střecha je sedlová.
Dvorní průčelí je poměrně dochované, včetně větší části truhlářských prvků. V patře dvorního průčelí je přistavěná dřevěná pavlač. V levé části dvora se nachází zbytek dvorního křídla, které bylo odbouráno koncem 50. let 20. století. V zadní části dvorní parcely je dochovaný sklep, který se nacházel pod odbouraným dvorním křídlem, zaklenutý valenou klenbou se dvěma výsečemi a půlkruhovými výklenky na levé straně.
V přízemí interiéru je původní dispozice poměrně dobře zachovalá, jedna místnost je zaklenuta valenou klenbou, dvě velké místnosti do ulice po stranách průjezdu jsou plochostropé s fabiony (zaoblenými přechody mezi stěnami a stropem). Průjezd umístěný ve střední ose domu je zaklenutý třemi pruskými plackami (silně zploštělými polokoulemi na obdélníkovém základě). Za velkou místností na levé straně je dochovaná černá kuchyně a ve zbytku dvorního křídla valeně klenutá místnost s pětibokými výsečemi. V levé zadní části objektu se nachází klasicistní schodiště do patra, zaklenuté stlačenou valenou klenbou a dvěma stlačenými plackami na mezipodestě. Místnosti v patře jsou plochostropé s fabiony, pouze v levé části je menší místnost zaklenutá valenou klenbou s pětibokými výsečemi. Původní truhlářské prvky v celém domě jsou z větší části zachovány.
Dům stojí v centru nejstaršího židovského osídlení v Holešově. Na jeho místě zřejmě původně stály dva i více domů. Podle soupisu z roku 1760 patřil tento dům (už v současné velikosti) vdově Nataně Baderové a Joachymu Fleischhackerovi (jeho příjmení bylo zřejmě posměšnou křesťanskou přezdívkou, znamená „sekáč masa“, pracoval jako „řezník u křesťanů“) a dále Isaku Šimonovi, učiteli (většina domů v tehdejším židovském městě měla několik majitelů). Za domem stála chalupa (zřejmě zárodek budoucího dvorního křídla), jejímž majitelem byl Samuel Otrokovický.
