Filiální kostel sv. Anny stojí poblíž holešovského zámku, kdysi byl součástí rozsáhlého předzámeckého areálu. Původně zde stávala bratrská modlitebna vystavěná tehdejší vrchností. V říjnu roku 1615 povolal jezuity do Holešova majitel panství Ladislav Popel mladší z Lobkovic, a proto musel následně správce sboru opustit faru. Jezuité přeměnili modlitebnu na katolický kostel a zasvětili ho sv. Anně. V květnu roku 1616 přijel kardinál František z Dietrichsteina do Holešova, aby kostel vysvětil, a při této příležitosti uvedl osobně Jana Sarkandra holešovským knězem. Zánikem rezidence jezuitů (roku 1626) zůstal kostel opuštěn a chátral, pouze o některých svátcích se v něm konaly bohoslužby a církevní slavnosti.
Po více než sto letech nechal František Antonín hrabě z Rottalu v letech 1742–1748 zpustlý kostel přestavět. Aby se pravidelně konaly bohoslužby v nově zbudovaném kostele, rozhodl se hrabě založit poblíž kostela rezidenci pro pět kněží řádu trinitářů.
Slavnostní vysvěcení kostela a uvedení trinitářů se konalo 26. 7. 1748 olomouckým biskupem a kardinálem Ferdinandem Juliem hrabětem z Troyer.
Řád působil v Holešově do roku 1783, kdy byl zrušen v rámci reforem císaře Josefa II. v celé habsburské monarchii. Farní úřad se přičinil, aby byl v roce 1882 zpustlý kostel znovu opraven. Důkladná renovace vnitřku a vnějšku kostela proběhla v letech 1963–1974. Od roku 2006 probíhají opravy, které by měly odstranit nebo alespoň zmírnit vlhkost kostela na severní a jižní straně.
Stavba kostela sv. Anny je provedena se vší pravděpodobností stavitelem Tomášem Šturmem, který působil dlouhá léta ve službách Rottalů.
Hlavní oltář je zasvěcen sv. Anně. Oltářní obraz představuje sv. Annu, která v přítomnosti svého manžela svatého Jáchyma vyučuje Pannu Marii. Obraz namaloval akademický malíř Antonín František Palko (1717–1766) a je považován za jedno z jeho nejlepších děl s náboženskou tematikou na Moravě. Po stranách oltáře jsou umístěni zakladatelé trinitářského řádu v nadživotní velikosti – svatý Felix z Valois (nalevo) a svatý Jan z Mathy (napravo).
V kostele je dále vybudováno pět bočních oltářů, jejichž obrazy namaloval olomoucký malíř Josef Pilz (1711–1797). Sochařskou výzdobu v kostele provedl z větší části Ondřej Zahner (např. se podílel na výzdobě sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci, který je zapsán mezi památky UNESCO).
Proti vstupu do sakristie byla vybudována v letech 1752–1754 boční kaple svatého Famiána (dnes obyčejně označovaná jako kaple svatého Kosmy a svatého Damiána). Hlavní oltář (naproti vstupu) byl původně zasvěcen svatému Famiánovi. Dnes je zde umístěn obraz Panny Marie Pomocné. Po stranách oltáře se nacházejí štukové sochy svatého Kosmy a svatého Damiána, odtud dnešní pojmenování kaple. Výzdoba je od neznámého autora. V letech 1974–1976 zde došlo k objevení rozsáhlé nástropní malby svatých (o rozměru 8,5 x 5,5 metrů), která je nejvýznamnějším dílem malíře Josefa Pilze.
 |
Možnosti prohlídek: So: 10:00-12:00, 13:30-17:00 Ne: 13:00-17:00 Pracovní dny: po tel. domluvě V době církevních obřadů a koncertů se prohlídky nekonají |
|---|---|
 |
Objednávky: +420 606 410 819 |
 |
Text: Mgr. Radka Pilařová
