Cookie Consent by Free Privacy Policy website
EN / DE

Dům č. p. 38

Bývalá Občanská záložna.

Kulturní památkou byl prohlášen Ministerstvem kultury České republiky ke dni 2. 8. 2001, tedy již podle tzv. památkového zákona – zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Jeho jedinečné číslo v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky je 50844/7-8987.

Měšťanský rohový dům s pozůstatky středověkých a barokních konstrukcí s novorenesanční fasádou, která je hodnotným dokladem postupného vývoje měšťanského domu od středověku do sklonku 19. století. Sklepy domu jsou částečně gotické, přízemí včetně všech kleneb barokní, fasáda novorenesanční. Jedná se o patrový dům, v němž se uplatňují tři okenní osy vpředu a jedna osa v boku (model 3+1). Fasáda v přízemí je členěna rustikou (zvýrazněnými spárami v omítce, napodobující vystupující kvádry zdiva) až k pásové římse, oddělující patro od přízemí. Výkladce jsou v širokých obloucích bývalého podloubí. V patře jsou rohy opatřeny bosáží (plastické vyznačení kvádrového zdiva v omítce), parapety pod okny opatřeny vždy pěti balustry (sloupky tvaru kuželky), suprafenestry (plastické prvky umístěné nad okny) jsou střídavě trojúhelníkové a segmentové (ve tvaru kruhové úseče). Hlavní římsa uzavírající fasádu je podepřena volutovými (spirálovitý motiv výzdoby, který konstrukčně vychází z Archimedovy spirály) konzolkami, v metopách (zapuštěný ozdobný prvek mezi kladím a římsou) kladí (také břevnoví – vodorovný překlad nesený podporami) umístěny motivy růžice. Přízemí je zaklenuto převážně křížovou klenbou s mírně vytaženými hřebínky – napravo je úzký průjezd a nalevo dvě a dvě pole, oddělená pasy. Dvě přední, široká pole náležela zrušenému podloubí. Dále nalevo je valená klenba s výsečemi, zbývající část přízemí i patro jsou plochostropé. Střecha je sedlová, nad volným nárožím zvalbená. Rozsáhlý sklep o šesti prostorách je přístupný rampou valeně zaklenutou, klenby sklepa jsou rovněž valené, cihlové nebo z lomového zdiva. Levá přední prostora je zaklenuta do lomeného oblouku, je zde i pískovcový zaoblený portálek.

Dům se nacházel na tzv. manství – jeho majitelé (případně na něm osedlí) nebyli poddanými holešovské vrchnosti, ale olomouckého biskupa, který ve většině případů správu tohoto majetku pronajímal místnímu šlechtici jako svému manovi. Měšťanští majitelé domu se rychle střídali, často byli tak zadlužení, že dům propadl exekuci a skončil v „licitaci“ – dražbě. Na konci 19. století, za doby probouzejícího se národního uvědomování v Holešově, zde sídlil Čtenářský spolek, později zde byla umístěna Občanská záložna jako hlavní místní peněžní ústav, sloužící ke vzájemné podpoře živnostníků a dalších drobnějších podnikatelů, který se aktivně podílel na rozvoji města, zejména financováním jeho veřejných staveb od počátku 20. století a zvláště pak po 1. světové válce.